Začátky byly v každém případě náročné, ale současně je považuji za velmi zajímavé a obohacující, z mnohých tehdy nabytých zkušeností čerpám i v současnosti.
R. Salvetr
Moje začátky byly pestré. Škola v roce 2000 byla (dnešním pohledem) velice staromódní, ale velmi zábavná. Rovněž já jsem přistupoval k učení s větší energií, protože jsem byl mladý a krásný, vzdělaný, ale hloupý. Nyní jsem již jen krásný… Rád například vzpomínám na několikadenní školní výlety, jichž se už málokterá třída teď chce účastnit. V šatnách byly plechové skříňky a na záchodech plechové dveře, takže nešlo o nejkomfortnější místo na světě, to rozhodně ne. Atmosféru ve škole ale dělají hlavně lidé, že?
Š. Špád
Byl jsem poslán školníkem k přezutí, pak se mi omlouval, že jsem se mu zdál jako student.
Při inspekci jsem měl v zápisu, že příliš propaguji západní technologie. Byly tehdy v 80.letech jediné, co fungovaly prakticky.
Trochu více jsem toleroval v hodnoceních děvčata, protože se mi líbila více než kluci. To bylo kdysi v dávnověku. Kéž by jednou platilo: „Příteli, nezacházej s dětmi při učení násilně, nýbrž ať se učí formou hry, abys také lépe mohl pozorovat, k čemu se kdo svou přirozeností hodí.“
— Platón
J. Kadlec
Moje první zkušenost s gymnáziem? Naprosto protichůdné pocity. Na vyšším gymnáziu jsem „vyfasovala“ druháky a třeťáky, kteří byli naprosto úžasní. Nikdy předtím jsem nezažila třídu, kde by bylo v hodině ABSOLUTNÍ ticho. Kdyby spadl špendlík, jeho zvuk by ve ztichlé třídě zazněl jako zarachocení hromu. Musím přiznat, že jsem z těchto tříd byla první měsíc nervózní. Seděli, sledovali mě, poslouchali, nic neříkali… Druháci se poté „otrkali“ a užila jsem si s nimi spoustu legrace, např. při vyhledávání taháků při písemce. Jejich skrýše byly často velmi originální. Třeťáci vůči mně zůstali rezervovaní až do maturity.
Zato nižší gymnázium!!! Učit deváťáky pro mě bylo za trest! Už po prvním týdnu jsem pochopila, proč jejich bývalí vyučující využili naskytnuté možnosti (příchod nového pedagoga) a raději se výuky českého a německého v této třídě vzdali. Sice jsem předtím učila i učební obory, ale toto jsem do té doby nezažila! Přesně z tohoto důvodu jsem studovala obor učitelství pro střední školy: chtěla jsem se vyhnout druhému stupni.
Co mi však vlilo nový elán k práci, byla výuka v primě. Malí žáčci mě sice pěkně proháněli, protože k učivu měli neustále nějaké dotazy, ale do té doby jsem nikdy nezažila žáky, kteří by byli tak „žhaví“ se učit. Hlásili, že jsem nevěděla, koho dříve vyvolat. Co jsem si na ně vymyslela, to udělali. Zároveň učili i oni mě, protože jsem s tak malými žáky neměla zkušenost. Byli skvělí a moc mě mrzelo, že je další rok dostal jiný vyučující. Zřejmě jsem se u „malých dětí“ osvědčila, neboť vedení školy mě výukou primy pověřilo i následující dva roky.
A. Písaříková
Mé začátky na gymnáziu v pozici pedagoga, jak sami víte, právě probíhají a mohu říci, že je to zhusta náročné, leckdy hektické, leč velmi často zábavné. Což je také motivací, proč se stále těšit do školy…
D. Kadlec
Začátky byly trochu složité. Znal jsem pouze pár kolegů, nevyznal jsem se ve škole. V roce 2008 jsem tady měl pouze 3 hodiny o rok později 11 hodin.
Začátky? Prostě velice složité.
Zvykal jsem si a zvykám…
J. Morava