Natálie Šebestová
Dnes vám do ekokoutku přispěju já, a abych se držela tématu, povím vám o tom, jak jídlo ovlivňuje klimatické změny.
Na začátek jedna dobrá zpráva, a to, že Češi jsou v porovnání se zbytkem světa celkem ekologičtí. Více než 2/3 obyvatel třídí odpad a 86 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} lidí uvádí, že aktivně snižuje svou spotřebu vody. Problematika dopadu živočišné výroby na životní prostředí ale stále stojí spíše stranou zájmu.
Odpad
Ve druhé polovině 20. století se pastviny nahradily velkochovy, ze kterých jde do prodeje celých 84 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} masa. Zvířata tam žijí jen na 4 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} plochy určené k jejich chovu. Při takové koncentraci na jednom místě vzniká obrovské množství odpadu, který se často dostává i do pitné vody. Existují sice zákony, ale majitelé je často porušují, nebo obcházejí. Kontaminace vod potom způsobuje také záhubu vodních živočichů. Jedna farma s 500 kusy dobytka produkuje stejné množství odpadu jako celé České Budějovice za jeden rok.
Antibiotika
Jako prevence proti chorobám jsou zvířatům podávána opravdu obrovská množství antibiotik, a to především v EU. V roce 2011 bylo ve velkochovech v EU použito 13,6 milionů kilogramů antibiotik. V severských zemích jsou už tyto zbytečně vysoké dávky zakázány. Bakterie si časem budují odolnost proti těmto bakteriím a ročně kvůli tomu umírá více než 23 000 lidí a 2 milióny dalších mají diagnostikovanou infekci, která je proti antibiotikům odolná.
Klima
Živočišná výroba je zodpovědná asi za 14,5 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} všech lidmi způsobených emisí, a to je více než vyprodukují všechny formy světové dopravy dohromady – ty vyprodukují 13 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5}. Rostlinná strava tedy vygeneruje až 2,5x méně skleníkových plynů než strava obsahující živočišné výrobky. Člověk, který se stravuje rostlinně, ušetří denně 4,3 kg CO2 a roční úspora se vyrovná 10 000 km najetých v autě. Polovinu emisí zemědělského průmyslu tvoří jen dobytek – zdroj obrovského množství metanu, který vzniká v jejich trávicím trak. Ten má sice oproti CO2 kratší životnost, ale o to má větší skleníkový potenciál. Tyto emise ovšem nejsou jediné emise, které se dobytku připisují. Další emise vznikají totiž při pěstování potravy pro dobytek, a to hlavně z důvodu používání dusných hnojiv, a k tomu také dochází k odlesňování a kácení pralesů, aby bylo kde tu potravu pěstovat. Tím pádem klesá absorbace CO2. Problémem jsou hlavně rozvinuté země, kde je maso velmi oblíbené a obyvatelé si prakticky nedokáží představit jídlo bez jakéhokoliv živočišného výrobku. Přitom, když se podíváme do minulosti nebo třeba do rozvojových zemí, maso rozhodně nebylo, není a ani by nemělo být každodenní záležitostí. Člověk, který denně sníží svou spotřebu na 100 g masa (což je asi 1 malý řízek), ročně ušetří přibližně 1,5 tuny CO2.
Odlesňování
Expanze živočišného průmyslu je v posledních letech obrovská a má dopad i na naše lesy a pralesy. Zejména v Latinské Americe, kde je 70 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} vykácených ploch Amazonie zabráno pastvinami a poli s krmivy pro hospodářská zvířata. Kácením pralesů také způsobujeme razantní úbytek pestrosti naší fauny, protože v pralesích se nachází více než polovina naší biodiverzity. Je rozšířeným mýtem, že amazonské pralesy se kácí kvůli pěstování sóji pro lidskou potřebu, ale sója na našem trhu nejčastěji pochází ze Slovenska (Lunter, Alfabio, Toppo), Francie (Alpro) nebo Kanady (Veto). Drtivá většina sóji slouží právě jako krmivo pro dobytek. Přibližně ročně zmizí kvůli potravě pro dobytek plocha pralesu odpovídající ploše celého Česka a Slovenska.
Voda
Živočišná výroba spotřebovává téměř 30 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} veškeré vody v zemědělství, a jak už jsem psala, je také významným znečišťovatelem hlavně sladké vody. Pro srovnání na 1 kg hovězího se spotřebuje asi 15 500 litrů vody, zatímco na 1 kg obilí stačí 1 600 litrů a na 1 kg zeleniny pouhých 320 litrů. Nedostatek sladké vody už začínáme pociťovat i v Česku, srážek máme stále stejně, ovšem voda se více vypařuje. Někteří se aktivně snaží šetřit vodu třeba tím, že si kontrolují, jak dlouho se sprchují. To je však jen zlomek toho, kolik bychom mohli ušetřit vody, kdybychom vyřadlili maso z našeho jídelníčku. Kdybychom se sprchovali místo 5 minut 3 minuty, trvalo by nám 2,5 roku než bychom ušetřili stejné množství vody, které se spotřebuje na 1 kg hovězího.
Prostorová náročnost
Živočišná výroba zabírá 70 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} veškeré lidmi kontrolované půdy a také téměř tři čtvrtiny veškerého zemědělství a i navzdory její prostorové náročnosti nám poskytuje pouhých 17 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} energetického příjmu (kalorií snědených za den).
Ač se to tak nezdá, živočišná výroba má opravdu obrovský dopad na životní prostředí. Samotný velkochov je jeden problém, ale ten druhý (větší) je pěstování potravy pro velkochovy, a to už si mnoho lidí neuvědomí.
Pravdou je, že článek je trochu radikálnější, a také uznávám samozřejmě i jiné způsoby, jak naši planetu chránit. Každému totiž vyhovuje jiná forma toho, jak pomoct, a kdyby každý pomáhal trochu, určitě by to fungovalo. Chceme přece budoucnost.