Proč je dobré se do DofE zapojit? A co by se mu naopak dalo vytknout? Nejen na tyto otázky jsem se zeptala lidí, kteří toho o Mezinárodní ceně vévody z Edinburgu vědí mnohem více než já, jelikož se jí sami účastní.
Jak jsi se k DofE dostal/a, a proč jsi se rozhodl/a do něj zapojit?
Anna: V dubnu, když byla karanténa, jsem se nudila a projížděla Instagram. Vyběhla mi tam reklama na DofE, tak jsem to rozklikla, přečetla jsem si jenom nějaké základní informace a hned tam vyplnila přihlášku. Takže jsem se zapojila vlastně jenom proto, že jsem neměla v tu chvíli co na práci.
Šárka: Tohle je úžasná otázka a příběh jsem vyprávěla už mnohokrát. Zhruba v tercii jsme v učebnici angličtiny měli o DofE článek a zrovna naše polovina měla na supla paní Palátovou, která u nás na škole DofE zastřešuje. Už v té době mě tenhle projekt zaujal. O dva roky později v září 2019 jsme se sešli parta lidí na geologické exkurzi a rozhodli jsme se, že do toho půjdeme.
Vojta: Dostal jsem se k tomu přes moji sestru, která DofE dělá už pátým rokem. Proč jsem se rozhodl do něj zapojit? Chtěl jsem se jaksi neformálně rozvíjet a taky kvůli expedici, díky které jsme si užili spoustu legrace a díky které máme plno zážitků.
Myslíš, že by se do výzvy mělo zapojit víc lidí?
Šárka: Myslím, že si k tomu každý musí najít cestu. Osobně DofE doporučuji všude kudy chodím. Student se všestranně vzdělává a dozví se o sobě mnoho věcí, které dříve třeba nedokázal rozklíčovat. Nemluvě o tom, že se člověk může dostat ke svému povolání, které chce v životě dělat.
Vojta: Určitě ano.
Anna: Je to na člověku, jestli ho to zaujme nebo ne. Určitě přes DofE pozná nové lidi, které předtím jenom potkával o přestávkách na chodbě, a nikdy by ho nenapadlo, že s nimi například pojede na vodu. Myslím, že o tom hodně lidí neví, a kdyby vědělo, možná by se jich zapojilo i víc.
Jakým aktivitám se v rámci DofE věnuješ?
Vojta: Jako dovednost italština, sport plavání a dobrovolnictví čištění hřbitova.
Anna: Jsem u DofE chvíli, a kvůli koronaviru a prázdninám jsem ještě úplně možnosti neměla,
ale jako dovednost chodím na klavír, na který jsem už v minulosti hrála, ale kvůli škole přestala. A dobrovolnictví a sport ještě neplním, jak říkám, kvůli koronaviru to nejde.
Šárka: V bronzu* jsem jako aktivitu zkoušela španělštinu, v rámci dobrovolničení jsem docházela doučovat děti z azylového domu sv. Zdislavy a jako sport jsem začala pravidelně chodit na rychloprocházky a kombinovala jsem to s během na orbitreku.
*DofE se člověk může účastnit ve třech kategoriích (bronzová, stříbrná, zlatá), které se liší dobou, po jakou se aktivitám věnujete
Plánuješ se tomu věnovat i nadále (a po ukončení programu)?
Vojta: Je to daleká budoucnost, takže nemůžu přesně odpovědět, ale mám v plánu se dále věnovat plavání a italštině, protože s plaváním (respektive vodní záchrannou službou) jezdíme do Itálie na soustředění.
Šárka: Včera jsem oficiálně začala dělat stříbro, takže to aktivně řeším. Sport budu dělat stejný nadále, vyhovuje mi to velice. Španělština byla velmi zajímavá zkušenost, ale zvolila jsem si jinou aktivitu, konkrétně tvůrčí psaní. Dobrovolničení nechávám na dobu, kdy se současná covidová situace trochu uklidní. Po DofE určitě budu v aktivitách vytrvávat, protože sport se stal součástí mého života. Například dobrovolničení jsem skončila v únoru, ale po ukončení jsem dobrovolně šila pro azylový dům roušky.
Anna: Myslím, že na klavír budu hrát dál, baví mě to a mám ho opravdu ráda. Nevím, co si vyberu jako sport, ale taky mi nevadí, takže bych u toho taky mohla zůstat a dobrovolnictví, no… u toho asi spíš ne. Vím, že je to dobré, ale já nemám moc ráda sociální kontakt s cizími lidmi.
Myslíš, že Ti DofE dalo i něco jiného, než jen zlepšení se v těchto aktivitách?
Šárka: Já si osobně víc, než zlepšení cením na DofE to, kam mě to posunulo jako člověka. Chci říct, díky DofE jsem dost přehodnotila své hodnoty a priority v životě.
Vojta: Tady bych se rád vrátil k expedici, na které jsme si museli ujasnit, co a kolik čeho vlastně potřebujeme. To nezjistíte jinak než tím, že se vydáte na expedici, kde si všechno musíte brát s sebou. A to se mi do budoucího cestování velmi hodí.
Anna: Možná tak nachlazení z expedice ne, asi ještě úplně ne, i když je možný, že to přijde časem.
Co je na DofE nejlepší a co naopak nejhorší?
Vojta: V DofE si každý zvolil své vlastní aktivity, takže nemůžu úplně odpovědět na tyto otázky, protože je to zcela individuální. Ale pro mě je nejlepší to, že díky DofE můžu zažít spoustu zábavy, a také to, že za mimoškolní aktivity můžete získat ocenění na mezinárodní úrovni a naučit se i něco praktického do života.
Šárka: Nejlepší na DofE je, že jsem se dostala k aktivitám, které bych možná ani neobjevila nebýt tohoto programu. Nejhorší na DofE bylo, že jsem se občas vracela domů opravdu pozdě, protože jsem například měla školu do čtyř a následně jsem do sedmi dobrovolničila. Občas jsem z toho byla vyřízená, ale určitě to stálo za to.
Anna: Zatím se tomu nevěnuji tak dlouho, ale rozhodně se mi nechce do toho dobrovolnictví, jak už jsem říkala, nemám ráda kontakt s cizími lidmi, ale těším se na tu radost až to dokončím.
Doporučil/a bys DofE ostatním?
Anna: Doporučila bych ho těm lidem, kteří vyloženě nemají co dělat třeba současně se školou a svůj volný čas tráví například jenom projížděním TikToku.
Vojta: DofE bych ostatním doporučil, protože získají mnoho zkušeností, najdou si nový koníček, nebo se dokonce zlepší v tom, co dělají a zažijí spoustu věcí.
Šárka: Jak jsem napsala o pár řádek zpátky, doporučuji DofE kudy chodím.
Moc děkuji Šárce Faicové, Aničce Svatkové a Vojtovi Kantovi za jejich skvělé odpovědi. Mě rozhodně přesvědčili o tom, že je DofE úžasný projekt. A co vás?