Natálie Šebestová

Ahoj, tak se vám hlásím z druhého konce světa a ráda bych vám pověděla jak je to tady z kuchyní. Hned na začátek si ujasněme, že asijské restaurace, které můžeme navštívit u nás v ČR mají s tím pravým asijským jídlem společný možná jen ten název.
Pojďme se na místní kuchyni nejdříve kouknout z trochu širšího úhlu. Asijská kuchyně je pro mě mnohem více odlehčená i přes fakt, že spoustu věcí se tu smaží. Dnes se podíváme zčeho si na Taiwanu můžeme vybírat v průběhu dne od snídaně až po večeři.

Snídaně
Snídaně je základ dne a místní na ní kladou celkem důraz. Cereálie s mlékem ale nečekejte. Většina snídaní tady je spíše ve slané verzi. V prvním takovém tom tradičnějším máte na výběr s široké škály jídel, jako plněné knedlíčky, plněné i neplněné napařované housky (představte si napařený plněný houskový knedlík a máte to) dále třeba smaženou placku s jarní cibulkou, která se často podává i s vejcem nebo slaninou. Moje osobně oblíbené jsou takové ředkvové slané koláčky, což je jednoduše směs ředkve a rýže zpečená do sebe a většinou ještě opečená na pánvy. Fakt, že tu hned po ránu jedí smažené mě úplně netěšil, ale žaludek si už asi zvyknul.
Věc která sem dorazila s Ameriky jsou snídaňové tousty a hamburgery plněné možným i nemožným od marmelády po matcha pomazánku, což je vlastně pomazánka s příchtí zeleného čaje. Upřímě tato napodobenina americké snídaně se jim moc nedaří, jelikož místní pečivo bych přirovnala k jedlému papíru.
Další věcí, která se tu dá sehnat po ránu jsou polévky. Ostatně polévky se tu dají jíst v průběhu celého dne a je to jedno s nejoblíbenějších jídel. Při objednávání polévky si můžete nadiktovat či nandat přímo do misky na co právě máte chuť výběr je pestrý od všemožných rybích a jiných masových pochoutek, přes všechny druhy zeleniny, řasy, tofu a spoustu dalšího. K tomu si zvolíte buď nudle nebo rýži. Všechno se to pak jen zalije vývarem dle výběru a polévka je na světě.
Dostáváme se k jedné s posledních věcí a to je ranní farmářský trh, na kterém já kupuji snídani nejčastěji a to v podobě výborného tropického ovoce. Nejčastěji to bývá ananas, guava (to je něco jako jablko a hruška dohromady), pythaja neboli dračí ovoce, banány všeho druhu a teď v sezóňe jsou to také mandarinky.
Ke správné taiwanské snídaní patří i správný drink. Kafe ale nečekejte. Nejčastěji se pije mléčný čaj, nebo jen černý čaj. Jindy zase sojové mléko nebo nějaký druh džusu. Oblíbeným nápojem také bývá jakékoliv ovocné mléko s mnohdy velmi bizarními příchutěmi, jako třeba mléko s příchutí sladkých brambor či chřestu.

Oběd
Po poněkud těžké a výživné snídani přichází odlehčený oběd. Nejtradičnějším obědem jsou takzvané taiwanské obědové boxy. Sestavíte si je opět podle svého. Jednoduše přijdete do bufetu, kde máte na výběr s mnoha zeleninových, masových nebo tofu směsí. Do svého boxu si tedy nandáte po čem zrovna toužíte a k tomu samozřejmě k tomu dostanete rýži. Chvilku se zastavím u zeleninových směsí. Nikdy bych neřekla jak dobře může chutnat vařený salát či čínské zelí a nikdy bych také neřekla jak dobře může chutnat když prostě zkombinujete několik naprosto jednoduchých chutí.

Svačiny
Pokud na Taiwanu jíte jen 3x denně jste považován za divného člověka. Mezi obědem a večeří tedy přichází většinou na řadu nějaká svačina. Někdy je to jen místní slavné bubble tea nebo vás zachrání jiná pouliční pochoutka jako třeba vařená kukuřice, plněné lívance, nebo pečená sladká brambora, což je mimochodem moje oblíbená nejen svačina, ale někdy i snídaně nebo oběd, když už mi rýže leze krkem. Velmi oblíbené je taky onigiri (rýže s masem zabalená do mořské řasy) z obchodů jako je seven-eleven nebo family mart.

Večeře
Tady se opět trochu zdržíme, protože je tu opět spoustu možností. Začneme u toho nejslavnějšího a tím je asi night market. Není nic lepšího než strávit večer s kamarády a objevovat nová jídla. Po několika takhle strávených večerech vám zde popíšu moje tři klasiky.
První asi nejtradičnější je smradlavé tofu. Název není úplně nejlákavější, ale kupodivu chuť je velmi zajímavá a Taiwanci se podle tohoto jídla rozdělují na dvě skupiny. Buď to milujete, nebo to nesnášíte, já osobně se řadím do první skupiny milovníků. Smradlavé tofu je smradlavé z důvodu, že je fermentované a jak všichni víme fermentované věci nevoní zrovna nejlépe. Podává se většinou se sojovou omáčkou a sladkokyselým zelným salátem.
Další klasika je už u snídaně zmiňovaná placka s jarní cibulkou a tady se s vámi mohu podělit i o ingredience a stačí vám na to jen voda, mouka, olej a právě jarní zelená cibulka. Příprava je už ale složitější a velmi důležitá pro tuto pochoutku. Nechci vám tu zdělovat špatný postup, protože si jím sama nejsem jistá a tak raději pokračujme dál.
Třetí klasika jsou kroketky ze sladkých brambor, u kterých nemám páru jak je dokáží udělat tak dokonale nadýchané a přitom stále velmi žvýkavé. Příprava je naprosto totožná jako u normálních kroket, ale uvnitř asi musí být nějaká tajná přísada nebo nevím.
U sladkého ještě zůstaneme, protože nesmím zapomenout zmínit Mochi, což je sladká lepkavá rýže plněná většinou sladkou fazolovou pastou nebo burákovým máslem. Je to sice spíše japonský dezert, ale je velmi populární i zde. Taiwanci celkově mají rádi u dezertů kombinaci sladkých fazolí, buráků a něčeho lepkavého proto je zde možná také populární takový ledový dezert, kdy vám do misky nasekají slazený led s kondenzovaným mlékem, přidají již zmíněné fazole, buráky a třeba tapiokové perly, které normálně najdete v bubble tea.
Dalšími velmi populárními stánky na night marketu jsou stánky kde si vyberete několik věcí a oni vám je usmaží a ochutí a to je jednoduše vše. Nejčastěji je tam na výběr kuře, ryby (včetně sépií), zelenina, rýžové koláčky, taro, sladké brambory a tofu.
Také bych neměla opomenout, že Taiwan je ostrovní stát, tudíž je předvídatelné, že se zde jí hodně mořské plody to kolikrát hodně zvláštně připravovaných a ne vždy dobře vonících.
Na odlehčenou tam najdete stánky s ovocem a smoothie, nebo třeba jedno z takových odlehčených jídel jsou na sucho grilované houby. Samozřejmě se tam toho ukrývá ještě mnohem více, ale to je zatím i mě stále neznámé. Doufám tedy, že jsem na nic co znám nezapoměla.
Na konec jsem si nechala něco co já považuju za asi nejgeniálnější nápad v kulinářském světě a tou věcí je hot pot. Ve speciální restauraci se stoly v jejichž středu je plotýnka, kde vám naservýrují hrnec s vývarem a vedle toho vám postaví mísu s ingrediencemi a je to takové “udělej si sám”. To když vás už nebaví chodit po night marketu, tak si můžete sednout do restaurace a v konverzaci pokračovat tam a u toho pojídat přímo vámi připravenou polévku podle vašich chutí.

To je ode mne vše a brzy zase napočtenou.