„Rostoucí pavilon“ je budova v Nizozemí především z hub.
Proč taková budova existuje? Houby totiž pomáhají čistit ovzduší.
Pavilon byl postaven v rámci „Dutch Design Week 2019“ (volně přeloženo: Nizozemský týden designu) organizací New Heroes ve spolupráci s organizací Krown Design. Projekt byl hlavně zaměřený na způsoby, jak inovativně a udržitelně posunout architekturu k lepší cestě a pomoct tak životnímu prostředí. Tímto také chtěl poukázat na problematiku klimatické změny.
Proč bychom měli změnit způsob stavění budov? Široce používaný beton a jeho podstatná složka – cement – je neočekávaným původcem emisí oxidu uhličitého. Budovy tak emitují až 3 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} celosvětových emisí CO2 (za rok 2016 kolem 2,7 Gt CO2). Cement se skládá z tzv. slínkových materiálů. Oxid uhličitý je vedlejším produktem výroby slínku, což jsou komplexy skládající se z různých oxidů (např. oxid vápenatý).
Zdroj: ourworldindata.org/emissions-by-sector
Okénko do chemie
Oxid vápenatý, též označovaný jako pálené vápno, se vyrábí tepelným rozkladem vápence (CaCO3) při teplotě kolem 800 °C. Proces je nazýván kalcinace a při ní se uvolňuje oxid uhličitý CO2 za vzniku oxidu vápenatého CaO.
CaCO3 → CaO + CO2
Proces je ovšem vratný. Při ochlazování pálené vápno vstřebává okolní CO2 a po určitém čase se zpět změní na původní uhličitan. Ovšem nesmí se přehlédnout emise CO2 při této výrobě.
Hydratovaná podoba nebo také hašené vápno Ca(OH)2 úzce souvisí s páleným vápnem.
A jak to tedy vyřešili? Jednoduše. Byly použity materiály přírodního původu.
Spojením běžných přírodních materiálů jako je dřevo, pletivo rostlin z čeledi orobincovité, mycelium (podhoubí) a v neposlední řadě také konopné pletivo, se vytvoří jedinečné dílo.
Nebývalou složkou je jistě ono mycelium (podhoubí), které růstem může pohlcovat vzdušný oxid uhličitý (cca dvojnásobek své hmotnosti). Samozřejmě se po celé budově nepoužívá živé mycelium. Do formy se vloží mycelium spolu s konopným substrátem, který zde slouží jako stavební kámen, na kterém roste. Po čtyřech dnech se forma „naplní“ a vysuší se v peci za účelem „zabít“ mycelium. Tímto získáváme tvrdý a lehký stavební produkt, který navíc tlumí nárazy, je ohnivzdorný a izoluje.
Okénko do biologie
Mycelium je shluk vzájemně propletených houbových vláken. Hraje celkově důležitou roli v ekosystémech, a to jako saprofyt – rozkladač organických látek na anorganické látky. Tímto obecně rozkladači vrací organickou hmotu do půdy.
Mykologové (mykologie = věda o houbách) také zdůrazňují výhody půd tajg (boreal forests; biom charakteristický jehličnatými stromy), které mají schopnost dlouhodobé izolace uhlíku a to za pomoci mycelia. Právě systémy některých mycelií mají mutualistické (mutualismus = kladné oboustranné mezidruhové soužití) vztahy s rostlinami. Rozšiřují totiž kořenový systém dané rostliny, čímž získávají živiny a vodu. Nazpět dostanou 40-70 {aa3c989e2016da15674cf444237b68140d149333282bf41a27aff529b8aeedd5} rostlinného uhlíku.
Nutno podotknout, že se dekompozicí také uvolňuje uhlík zpět do atmosféry. (Uhlíkový koloběh)
Zajímavou schopnost, kterou houby disponují, je absorpce. Nalezneme-li nějakou houbu ve velkoměstě se znečištěným ovzduším, nejspíše pohlcovala emise. Proto není vhodné tyto houby konzumovat, stejně jako houby např. z oblastí zamořených radioaktivitou.
Přírodní materiály jsou někdy chápany jako stejně dobře vypadající ekologické alternativy ke konvenčním materiálům. Podle New Heroes to ale je špatně. Přírodní materiály by měly být považovány jako lepší, chytřejší, lépe vypadající a zdravější alternativy.
Hlavní designer Pascal Leboucq konstatoval, že všechny použité materiály se zpracovaly a vystavily v co nejpřirozenější podobě. Konečným výsledkem tak je unikátní barva a struktura. Místo bílých mdlých stěn vidíme krásné skvrny mycelia.
Na závěr je zde úžasný fakt. Z mycelia rostou jedlé houby a v průběhu Dutch Design týdne se každý den organizovalo sklízení a ochutnávání těchto hub. Tak co, dali byste si kus Rostoucího pavilonu?
Náměty a otázky můžete psát do komentářové sekce. 🙂
Zpracoval Jakub Duong; SxB; eko/Psanec skupina
Zdroje
Celý projekt naleznete zde: companynewheroes.com/project/the-growing-pavilion/
thegrowingpavilion.com/ – webová stránka Rostoucího pavilonu
- thegrowingpavilion.com/biobased-materials/ – seznam použitých materiálů
Krátké video o vzniku: youtube.com/watch?v=VejV2sZ87H0&feature=youtu.be
Další zdroje:
sustainablebrands.com/read/product-service-design-innovation/from-carbon-sinks-to-carbon-banks-could-mycelium-help-resolve-our-climate-crisis – mycelium jako propad uhlíku
ourworldindata.org/emissions-by-sector – statistiky o emisích CO2 dělené podle sektorů
livekindly.co/building-mushroom-clean-air/ – eko blog