Jak si zjednodušit distanční výuku?

Už je to nějaký ten pátek, co všichni sedíme doma, a pokud nejste student posledního ročníku, tak si ještě chvilku doma posedíte. Tu a tam se objeví nějaký optimista, co se zmíní o návratu do škol, ale jeho výrok je mu neprodleně a bezpodmínečně vyvrácen.

Sledovat situaci a doufat, že se do té školy brzy vrátíme se zdá být zbytečnou ztrátou energie, kterou můžeme investovat produktivněji. To se ovšem lehko řekne, ale hůř udělá. Jak si to rozvrhnout a jak na samotné studium, už nám nikdo neporadí. Zkusila jsem posbírat pár svých vlastních tipů a pokusím se je popsat. 

Není to žádná Bible, která by měla platit pro všechny. Každý jsme individuál a každému může vyhovovat jiný systém. Spíše než zdroj moudrosti bych byla ráda, abyste článek vzali, jako pobavení.

Organizace času

Rozvrh hodin před covidem nikdo moc neřešil. Byla to pomůcka, která pro nás byla samozřejmostí. Teď nám ale dosti chybí. Z každodenních povinností nám sice vypadla cesta do školy a ze školy, ale jak si rozvrhnout zbývající úkoly, je už čistě na nás. Vlastně, aniž by nás na to někdo připravil, tak najednou se na nás svalila veškerá organizace času.

Pro někoho, kdo se dříve nepotýkal s takovým množstvím úkolů, které si musí sám rozvrhnout, to může být na začátku tvrdý oříšek. Zkoušíme si to v malých dávkách i za normálního chodu, to rozhodně nemohu zpochybňovat, ale přiznejme si, že i pro profesionály v „time managmantu“, to mohl být zprvu trochu šok.

Proč si myslím, že to u organizace času všechno začíná? Pokud máš totiž naplánovaný čas, tak nemusíš v průběhu dne přemýšlet co uděláš dál. Přemýšlením nad tím co uděláme dál, jsme někdy schopni strávit až nesmyslně moc času. Nakonec se stejně ve většině případech dostaneme k výsledku, že nic nevymyslíme.

Pojďme si ukázat pár strategických tipů, které by nám s tím mohli pomoct. Nastal čas, abychom si zorganizovali čas!

Papírové diáře 

Někteří se drží starého, dobrého papírového diáře, ale řekněte mi upřímně kolikrát se vám povedlo investovat do diáře pěkných pár stovek a diář se potom stejně válel půl roku na poličce, v šuplíku, nebo jen tak odložený na stole. 

Papírový diář má další velkou nevýhodu, a to že nedokáže být všude. Často k němu v hlavě nosíme ještě další dlouhý seznam věcí, které se do něj musí zapsat později. Obávám se ale, že zápis z hlavy do diáře uskuteční jen málokdo.

Abychom papírové diáře jen neshazovali, tak na jejich obranu musím říct, že mají své kouzlo a člověk si v nich může vyhrát se svojí kreativitou. Odškrtávání si jednotlivých úkolů může být pro spoustu lidí uspokojující natolik, že se nejsou schopni svého papírového pomocníka zbavit. 

My se ale dnes v době on-line podíváme i na technologické vymoženosti ze světa on-line to-do listů a to-do appek.

Todoist!

Jak už si asi z názvu odvodíte, tak se jedná o To-Do aplikaci. I já jako závislák na papírových diářích jsem zkusila udělat výjimku a stáhla si todoist. 

Nejvíce mě na ní lákalo, že je zadarmo! Samozřejmě je tam i možnost si za malý příplatek koupit premium licenci, ale z vlastní zkušenosti vám mohu potvrdit, že to není třeba. Najdete tam širokou škálu funkcí, které vám z odškrtávání a plnění povinností udělají zábavu.

V určitém měřítku si můžete upravovat i vzhled aplikace. Například pokud vám spíše vyhovuje mít úkoly seřazené jako seznam, můžete si to jednoduše nastavit. Pokud jste ale zastáncem toho mít úkoly vyvěšené na nástěnce, tak i taková funkce se nechá nastavit prakticky jedním kliknutím.

Vzhled si dále můžete upravovat i pomocí emoji a tady už vážně záleží jen na vaší kreativitě. Po odškrtnutí úkolu se navíc ozve uspokojivý zvuk, což vám papírový diář nabídnout nemůže.

Poslední zmíněný fakt o aplikaci pro vás snad bude dostatečným přesvědčením si aplikaci stáhnout. 🙂

Dostupný je na AppStore i na Google Play.

Pomodoro technika

Čas už jsme si zorganizovali, a teď ho ještě efektivně využít. Názvu této techniky se nemusíte bát, rozhodně nebudeme nikoho mordovat. Jde o techniku, kde 25 minut intenzivně pracujete a potom 5 minut odpočíváte. Kvůli délce jedné vyučovací hodiny, se v našem případě dá použít i lehce upravená verze této techniky. Dvojnásobná verze, kdy se 50 minut pracuje a 10 minut odpočívá. Takovéto cykly se mohou opakovat, tak dlouho jak potřebujete, ale tradičně se po 4 krátkých, nebo 2 dvojnásobných cyklech dělá delší pauza (15-30 minut), potom v práci můžete pokračovat.

Proč by to mělo fungovat? Na to už přišel Francesco Cirillo, když tuhle techniku na konci osmdesátých let vymyslel. Díky této technice se zvyšuje naše soustředěnost a flow. U práce tedy díky tomu vydržíme delší dobu a díky lepší soustředěnosti zvýšíme i efektivitu naší práce. 

Za dobře odvedenou práci našemu mozku pošleme pár hormonů štěstí a všichni budou happy jak dva grepy.

Fun fact nakonec – název této techniky pochází z italštiny, stejně jako její vynálezce, a znamená „rajče“. Tento název vznikl podle kuchyňského časovače ve tvaru rajčete, kterým si Francesco Cirillo měřil již zmíněných 25 minut práce a 5 minut přestávky.

Změna prostředí

Pokud jste aplikovali první techniku, ale stále se svojí produktivitou nejste spokojeni, tak můžete zkusit ještě poslední strategii.

Podle názvu je jasné, o čem bude řeč. Změna prostředí! Jak si doufám pamatujete, tak ve škole se využívá prakticky stejná technika. Každý si doufám pamatuje mačkanice na schodech, které vznikají právě proto, že se studenti stěhují ze třídy do třídy. Úplně tu samou techniku bychom mohli aplikovat i doma. 

Chápu, že ne každý asi bude mít tu možnost se hodinu co hodinu stěhovat s počítačem z pokoje do pokoje. Nastává tedy čas opět zapojit naše chytré hlavy a zkusit si poradit i v případě, že veškerou práci odvádíte na počítači a nemůžete se tedy stěhovat. Občas stačí jen otočit stůl o malý úhel a hned si tzv. poposednete z vedení. 

Dále tu máme notebook, tablet, nebo dokonce mobil a tyto zařízení už se dají přenášet o mnoho lépe. V tomto případě doporučuji měnit prostředí, alespoň každé dvě hodiny.

Pohyb bych ale doporučovala pouze na místech, kde je Wi-Fi signál. Tím, že budete na fyziku chodit do místnosti bez signálu se jí bohužel nezbavíte. 🙂 

Pokud doma na distanční výuce nesedíte sami, není co od věci se zeptat sourozence, zda by si s vámi to místo na ty dvě hodinky nevyměnil. Před tím mu ovšem vysvětlete, co po něm chcete. 😉

Hádám, že klasické rady tipu „zacvičte si“ a „protáhněte se“ už znáte, takže jsem to dnes pojala trochu jinak. Doufám, že jste si článek užili a že něco z mých taktik vyzkoušíte. 

Za Psance se s vámi pro dnešek loučím!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *