Druhým tématickým týdnem Klatovy For Future II 2021 je Týden bez nesezónních výrobků (a kávy). Minulý týden jsme se dozvěděli pár informací o palmovém oleji. O tom, že má negativní vliv na životní prostředí, proč se široce využívá, kde ho nalezneme a hlavně, že jako jedinec mám na výběr s průmyslem palmového oleje bojovat. Co se týče boje proti klimatické změně, mám každopádně jako jedinec vždy možnost výběru a s touto myšlenkou budu také pokračovat.
Jistě každý jednou nakupoval ve velkoobchodech a všiml si u nápisů, především zelenin a ovoce, že se uvádí jejich původ často z cizích zemí. Důvodem mohou být preference mezinárodních velkoobchodů nebo, pravděpodobněji, také potravinová nesoběstačnost České republiky. Co je nutné zmínit, že se potravinová nesoběstačnost aktuálně řeší prosazováním pozměňovacího návrhu Zdeňka Podala (SPD), Margity Balaštíkové (ANO) a dalších, kteří usilují o zavedení povinného podílu 55 % českého zboží na pultech. Zda je to prospěšné je diskutabilní.
Podrobnější rozbor zde.
Až v posledních letech se setkáváme čím dál častěji s dovozem zahraničních komodit a získali jsme tím pestrou nabídku potravin po celý rok. Hlavně to je zelenina a ovoce, například si můžeme koupit rajčata, okurky nebo papriky v zimě.
Má sezónnost vliv?
Pokud se zamyslíme, tak samozřejmě ano. Každá naše činnost má nějaké dopady a je jen na nás, zda s tím něco uděláme. Vybereme si rajče, které bylo vypěstované zde v Čechách nebo ve Španělsku? Nebo z jiného úhlu, rajče vypěstované v sezóně nebo mimo sezónu. Bezpochyby jde opět o komplexní problém, který zahrnuje především otázku z ekonomické oblasti. Preferovat zisk před ekologickými dopady? Tato etická dilemata necháme na někoho jiného a zaměříme se dnes na vliv na životní prostředí.
Každý druh ovoce a zeleniny má své faktory, při kterých ideálně roste a plodí. Mohou se lišit svou polohou a obdobím (jinak také sezóna), proto se ovoce a zelenina sklízejí po celé Zemi v jiných obdobích.
Definujeme 2 druhy sezónnosti:
- Globální sezónnost – komodity jsou spotřebovány mimo oblast produkce
- Lokální sezónnost – komodity jsou jsou spotřebovány v oblasti produkci
Vlivy na životní prostředí se „měří“ pomocí metody LCAs (Life Cycle Asessments; volně přeloženo: hodnocení životního cyklu), kde se měří emise (to znamená i potřebné energie atp.) v jednotlivých etapách potravinového dodavatelského řetězce – výchozí produkce (sázení, proces růstu, …), sklízení, zpracování, skladování, distribuce, … Metoda LCAs se primárně zaměřuje na GHG emise (Greenhouse Gas emission; emise skleníkových plynů), druhotná je už pak vodní stopa, znečištění, hnojiva, pesticidy atp. Pomocí LCAs metod se zjistilo, že globální potravinový systém může až za čtvrtinu (26 %) všech skleníkových emisí (studie z roku 2018, odkaz zde).
Komplexnost
Globální sezónnost má jednu signifikantní výhodu v tom, že ovoce a zelenina jsou většinou sklízeny v jejich přirozenou sezónu a ne mimo ní. Její nevýhodou je ovšem její distribuce, mnoho druhů ovoce a zeleniny rychle zrají a musí se proto dovážet letecky (např. bobulovité plody, tropické ovoce, …). Teď si ale také musíme uvědomit, že se zde vyskytuje mnohem důležitější faktor a tím je způsob produkce, popř. skladování.
Ovoce a zelenina lokálně produkovaná mimo sezónu v tzv. klimaticky kontrolovaných prostorech má mnohem větší GHG emise než ta, která je klasicky (venku, např. na polích) sklizena v sezóně někde jinde na Zemi. Tyto klimaticky kontrolované prostory mohou být (ale neměly by být) považovány jako „eco-friendly“ (životnímu prostředí prospěšné), jelikož vyžadují méně pesticidů (herbicidů), méně prostoru a mají celkově vyšší výnosy. Na druhou stranu potřebují velké množství energie, emitují tedy více emisí, které na závěr převyšují emise z distribuce globálně sezónních komodit. (Problém původu energie je podobný jako s elektrickými auty, proto předpokládejme, že energii získáváme z neobnovitelných zdrojů, např. uhlí.) Globální sezónnost může být v tomto porovnání ekologicky dobrou cestou.
Ukažme si to na příkladu. Rajčata vypěstovaná mimo sezónu v tepelně poháněných sklenících v ČR mají větší GHG emise než rajčata dovezená ze Španělska. Emise poháněného skleníku jsou větší než emise z transportu ze Španělska do ČR.
Co se týče skladování, je to podobné. Konzumace lokálně sklizeného ovoce nebo zeleniny, která byla sklizena a skladována z minulého roku, by měla větší GHG emise než ovoce a zelenina, která se sklidila a dovezla z jiné země, kde právě proběhla sezóna daného ovoce nebo zeleniny. Skladováním se opět využívá velké množství energie, tak i vznikají emise. Navíc, skladováním ovoce a zeleniny v klimaticky kontrolovaných prostorech klesá jejich nutriční hodnota. (Ne nijak zásadně.;) Klesá množství cukrů, škrobu a další nutrice). Příklad, sezónní skladovaná jablka z minulého roku a konzumována lokálně by měla větší uhlíkovou stopu než sezónní jablka dovezená např. z Nového Zélandu.
A co je nejlepší?
Ovoce a zelenina s nejmenší uhlíkovou stopou jsou takové produkty, které jsou sezónně produkovány bez dalších potřebných energií, tedy takové, které nejsou sklizeny a skladovány v klimaticky řízených prostorech a jsou konzumovány ve stejné oblasti.
Na závěr je velmi důležité si uvědomit, že jíst sezónně je jeden faktor každodenní diety. (Možná) důležitější aspekt naši každodenní diety je jistě omezení živočišných výrobků jako je maso a mléčné výrobky, jelikož mají přibližně 10 až 50 krát větší GHG emise.
Co jíst v různých ročních období:
zdroj: .eufic.org/en/explore-seasonal-fruit-and-vegetables-in-europe
Jaro: jablka, jahody; květák, červená řepa, ledový salát; ředkvičky, …
Léto: jablka, meruňky, třešně, vinná réva; zelí, brokolice, paprika, okurka, fazole, …
Podzim: jablko, vinná réva, hruška, švestky; lilek, paprika, okurka, ledový salát, …
Zima: červená řepa, dýně, zelí, růžičková kapusta, mrkev, ředkvičky, …
Tip: nakupování v lokálně zásobených obchodech, např. farmářské obchody/trhy
Káva a její vliv
Kofein – společensky přijatelná droga, která mnohým nás každý den napomáhá. V dnešní době je tak velká poptávka, že se ročně sklidí přes 9,5 biliónu kg kávových zrn. Narůstající poptávka by se dokonce měla až ztrojnásobit do roku 2050.
Co už není tak známé jsou vlivy kávy na životní prostředí. Různé druhy kávovníku jsou většinou monokulturně pěstovány v tropickém pásu. Mezi hlavní producenty patří Brazílie, Kolumbie a Mexiko. Zde jsou často vlivem narůstající poptávky pěstovány na území původního ekosystému. Dochází obdobně jako v průmyslu palmového oleje k odlesňování. K dalším důsledkům zajisté patří nehorázné znečištění nebo dokonce zneužívání lidských práv včetně dětské práce. Zkusme na to myslet, když si objednáváme třetí kávu za den.
Porovnání kafe s jinými komoditami
Zde na obrázku je graficky znázorněno, kolik 1 kg potraviny emituje CO2. Navíc, lze také vyčíst v jakém poměru emitují jednotlivé části dodavatelského řetězce. Všimněte si, že způsob produkce „Farm“ má vždy majoritní podíl emisí.
Kafe emituje skoro stejně jako čokoláda, nebo, pokud přimhouříme oči, sýr. Emituje skoro třetinu největšího „znečišťovatele“ – hovězího masa.
Ve studii Marka Maslina a Carmen Nab (UCL, University College London; Coffee: here’s the carbon cost of your daily cup – and how to make it climate-friendly) se ukázalo, jaký je rozdíl uhlíkové stopy mezi konvenčně a udržitelně vypěstovanou kávou arabica. Došlo se k závěru, že změnou způsobu, jak je káva pěstována, distribuována a zpracována, by se docílilo až o 77% snížení uhlíkové stopy. 1 kg konvenční kávy aproximujeme přibližně 15 kg CO2, zatímco 1 kg „udržitelné“ kávy má uhlíkovou stopu přibližně 3,5 kg CO2. Docílením takové udržitelné kavy by se musela zefektivnit produkce – používání méně hnojiva, lodní transport namísto leteckého, nebo lepší hospodářství energie a vody. Pro zajímavost, 1 šálek kávy můžeme přirovnat ke 140 l vody, většina je použita na samotné pěstování.
Čísla kolem kávy
Na 1 šálek kávy se využije kolem 20 g nepražené kávy.
1 espresso z konvenční kávy zanechá asi 0,28 kg CO2, z udržitelné by to bylo 0,06 kg CO2 (nezapočítává se mléko)
| Konvenční káva | Udržitelná káva | |
| Latte | 0,55 | 0,33 |
| Cappuccino | 0,41 | 0,2 |
| Flat White | 0,34 | 0,13 |
Z toho vyplývá, že i alternativy mléka markantně snižují uhlíkovou stopu. Zajisté nesmíme zapomenout, že kofein se nenachází pouze v bobech kávovníku, vyskytuje se také v některých čajovnících. Ve skutečnosti, lze říci, že čaj obsahuje více kofeinu než káva. Lístky čaje obsahují kolem 3,5 % kofeinu, zatímco kávová zrna 1,1-2,2 % kofeinu. Avšak při přípravě např. 100 ml nápoje se využije u čaje méně rostliny než u kávy. Na celkový obsah má velký vliv postup přípravy a samozřejmě odrůda čajovníku (nejvyšší obsah kofeinu má obecně černý čaj) a kávy (robusta má vyšší obsah kofeinu než arabica).
Pro rozsáhlejší srovnání čaje a kávy zde.
Pokud jste se pročetli až sem, děkuji za Váš čas a zájem se vzdělávat. Vaše komentáře a náměty pište do komentářové sekce.
Zpracoval Duong Hong Quang Jakub
—
Poznámka pod čarou
Posláním článku není bojkot vůči kávě nebo něco podobného. Cílem je rozšířit povědomí následcích našich každodenních voleb.
Zdroje:
.mic.com/p/how-bad-is-coffee-for-the-environment-19188956 [20.11. 2019]; 10.4. 2021
theconversation.com/coffee-heres-the-carbon-cost-of-your-daily-cup-and-how-to-make-it-climate-friendly-152629 [4.1. 2021;15:26]; 15.5. 2021
zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/potravinova-sobestacnost/r~a080f45caeed11eaa25cac1f6b220ee8/ [21.1. 2021; 12:28]; 15.5. 2021
.eufic.org/en/healthy-living/article/are-seasonal-fruit-and-vegetables-better-for-the-environment [9.9. 2020]; 10.4. 2021
https://www.healthline.com/nutrition/caffeine-in-tea-vs-coffee#tea-vs-coffee 16.5. 2021
Tip:
Jak na udržitelnou dietu: .eufic.org/en/food-production/article/practical-tips-for-a-healthy-and-sustainable-diet