V září na naše gymnázium nastoupil výměnný student Gianluca Porielli, který k nám přijel z hudební školy až z dalekého italského Milána. Jeho návštěva Česka už těmito dny končí, a tak jsme se ho zeptali, jaké pocity z celého pobytu má.

Jak sis užil svůj pobyt v České republice?

Užil jsem si ho velmi moc. Byl jsem tady tři měsíce. Ze začátku se to zdálo jako dlouhá doba, a to ona byla, ale najednou to hodně rychle uteklo.

Jaký byl nejlepší moment tvé návštěvy?

Nevím přesně nejlepší, ale užil jsem si hlavně setkání s ostatními výměnnými studenty, díky kterým jsem i navštívil různá místa v České republice. To bylo velmi zajímavé, a také poznávání dalších lidí z jiných částí České republiky.

Proč sis vybral Českou republiku?

Ze začátku hlavně proto, že když jsem si vybíral zemi, říkal jsem si „Hm, Česká republika, o té moc nevím,“ tak jsem si vyhledal nějaké informace, poučil jsem se a zdálo se mi to zajímavé.

Co je největší rozdíl mezi Českem a Itálií? Co tě jako první překvapilo?

První den, když jsem přistál na letišti, přišla za mnou jedna holka a začala něco mluvit česky, čemuž nerozumím. Tak jsem jí řekl „Počkej, my jsme výměnní studenti.“. My jsme tu vlastně všichni na jinou dobu, jako já na tři měsíce, ale někteří třeba na rok a odpovídali jsme na nějaké otázky, tak jsem se jen divil „Kdo je tahle holka a proč na mě mluví?“

Ale třeba počasí se mi tak špatné nezdálo. V Itálii je takové taky, jen trochu později – v lednu nebo únoru. Ale není to takový rozdíl, třeba teď je v Itálii asi deset stupňů, ale v zimě to pak taky klesne na nulu. Takže jsem na to zvyklý.

Co ti život v Česku dal?

Tahle zkušenost mě hodně změnila. Například jsem víc samostatný. Byl jsem tu sám na tři měsíce a ze začátku se mi to zdálo jako dlouhá doba a nebyl jsem si jistý, jestli to zvládnu, ale řekl jsem si, že na tom nezáleží a že to prostě udělám. A teď, když zvládnu plno věcí sám, je to lepší.

Litoval jsi někdy toho, že jsi sem jel?

Ne, na to jsem nikdy nemyslel. A moji rodiče – mám je moc rád, ale když jsem od nich daleko, tak jsem rád. (směje se)

Doporučil bys výměnný pobyt ostatním studentům?

Ano, samozřejmě. Je to skvělá zkušenost, všechno je nové, takže člověk může začít od začátku. Můžeš taky zkusit něco nového, co obvykle doma neděláš a potom to dělat, až se vrátíš. A to si myslím je velká změna.

A poslední otázka – vrátíš se někdy do Česka?

Myslím, že ano. Je tu hodně hezkých míst, které mi budou chybět. Taky třeba rodina nebo škola. Takže jestli budu mít příležitost, tak určitě přijedu.

Lucovi moc děkujeme za rozhovor a věříme, že na naši zem bude rád vzpomínat!