Pokládám otázku do pléna; když máme základy společenských věd, proč nemáme také základy přírodních věd? Oslovuji touto otázkou všechny, kteří mají spojitost se slovem školství – pedagogy, studenty a možná snad i pár těch zástupců z lidu, které jsme si zvolili. Přihlásila jsem se na gymnázium, abych získala všeobecné vzdělání s vidinou, že ve vyšších ročnících se budu moci specializovat na oblast, které mě zajímá a kterou toužím studovat na vysoké škole. Ovšem zjistila jsem, že jsem na gymnáziu přírodovědném stejně jako mnoha studentů gymnázií po České republice.
Uvedu příklad z mé vlastní zkušenosti. Na předmět základy společenských věd jsem v prvním a druhém ročníku měla dotaci jednu hodinu týdně, ve třetím a čtvrtém dokonce dvě hodiny týdně. Během tohoto času se mají stihnout probrat vědy jako právo, politologie, ekonomie, psychologie, sociologie a filozofie. Zdá se to jako nemyslitelné? To si pište, že ano!
Naproti tomu máme zde přírodní vědy. Dvě hodiny týdně za biologii, dvě hodiny týdně za fyziku a dokonce dvě hodiny týdně za chemii! Plus laboratorní cvičení! Člověk si nemusí dělat ani excelovou tabulku ani graf na to, aby zjistil, že ze základů společenských věd opravdu lze i při vší vůli učitele stihnout pouhý základ.
Jaká je odpověď na tento problém? Samozřejmě chci nějaké řešení navrhnout, neboť nechci být tou, která si jen stěžuje na systém. Mají se snad zavést základy přírodních věd a sebrat zájemcům o biologii, chemii a fyziku jejich oblíbené předměty, jak jsem avizovala v úvodu? Určitě ne. Znám spoustu takových, kterým přijdou i dvě hodiny biologie málo. A já nechci myslet jen na sebe, i když jsem očividně zatížena subjektivním náhledem, protože jsem ten student, kterému ta časová dotace pro společenské vědy nevyhovuje.
Ani se tu nechci dohadovat o tom, jak je důležité rozumět ekonomice, pokud chcete jít k volbám a rozhodovat o tomto státě nebo znát psychologii, abyste se nedivili, že si s partnerem nerozumíte. Protože vím, že spoustu přírodovědců na mě vyrukuje s argumentem, že určitě musím v lese rozeznat hřiba smrkového od dubového nebo zvládnout popsat přípravu polyesteru. Opravdu nemám zájem upírat někomu přírodní vědy. Jenom bych ráda vyjádřila tomu, že mně chybí ty humanitní.
Za dlouhé pozorování mi jako nejlepší řešení přijde nechat studentům volnější ruku při výběru předmětů. Základní vzdělání mají ukončené, takže všeobecný přehled bez pochyb mají (nemluvě o absolventech nižšího gymnázia). A samozřejmě, že vám nikdo neřekne, že chce vystudovat tuhle vysokou školu v takovém městě a chce pracovat v takové firmě na takové pozici s takovou kancelářskou židlí, ale z mého osobního průzkumu vím, že každý ví, zda si zvolit fyziku před dějepisem nebo naopak. A byla by to výhra i pro učitele, které by měli třídu plnější studentů se zájmem.
Protože koneckonců – já jsem na gymnáziu jako všichni z vyššího gymnázia dobrovolně. I když nám to jakožto studentům mnoha vyučujících nevěří, tak já alespoň za sebe mohu říct, že se jenom toužím vzdělávat. A to nejlépe v oborech, do kterých se nemusím přemlouvat a kterým se věnuji i v rámci mimoškolních aktivit dobrovolně.
Na závěr bych ráda dodala, že naprosto rozumím tomu (a jsem s tím skoro stoicky smířená), že za mého zbylého studia na střední škole (které činí téměř jeden rok přesně) se systém nezmění. Ale pokud si nějaký učitel přírodních věd na gymnáziu klepe na čelo, proč se XY studentů neučilo zrovna na jeho test z chemie, tak je to možná, protože se doma místo chemie věnovali třeba samostudiu psychologie, aby obstáli v konkurenci u příjímacích zkoušek, které z chemie rozhodně skládat nebudou.