Osvobození od reality

Klatovy a Nýrsko, mají k sobě blízko.

Důvod proč tam jezdím je,

chci se vyhnout realitě.

Té krůté realitě, 

nacházející se v našem životě.

Jediný způsob jak se jí vyhnout,

je nebát se a něco si píchnout.

Kecám, nic si nepíchám, 

jen se pěkně ožírám.

Nejlepší jsou víkendy,

kdy se chlastá ve velkým.

Je ti všechno u prdele,

dokonce i to, že na tebe Sylva bleje.

Alkohol do sebe pořád leju,

a pak se divím že z toho bleju.

Ráno mi pak jeho chuť táhne z huby,

asi bych si měla jít vyčistit zuby.

Furt to cítím, stále se to zhoršuje,

ani žvýkačka Orbit to nezlepšuje.

Pořád chlastat není zdravý

Ale mě to stejně tak baví – 

být na všechny tak hrozně milá,

cítit se jak ožralá víla.

Cítit se u toho svobodně…

Alkohol chutná fakt lahodně.

Přísahám, že už nikdy nebudu pít!

Beztak to do sebe budu zase lít.

Tímhle bych to ukončila

a za KRLEŠ se pomodlila!

Mamuti

Get up.

It’s morning, it’s time.

Who cares about the nightmare?

Put on a mask,

and sink into a crowd.

Gut up.

It’s morning, it’s time.

Who cares the sunrise didn’t make it;

didn’t wash away the sins of the night.

Just put on a mask.

Go to bed.

It’s night, it’s time.

Who cares you won’t sleep?

Your mask is falling apart; fix it.

Tomorrow you’ll wear it again.

Get up.

It’s morning, it’s time.

anonym