Znalost angličtiny je už v dnešní době nezbytnou dovedností (nejen) pro naše budoucí zaměstnání. Právě proto je jednou z nejlepších investic ta do certifikátu na její ověření, který je uznávaný po celém světě. I když se nejedná zrovna o investici malou, vyplatí se určitě jak při ucházení se o vysokou školu, zaměstnání nebo nahrazení maturity.
co je to CAE a FCE?
Certifikáty, které vám dokáže zprostředkovat naše škola, jsou ty od Cambridgeské univerzity. Ověřují znalosti na různých úrovních, za zmínku stojí tyto: B2 (středně pokročilí), C1 (pokročilí) a C2 (expert) – ověřovat si v angličtině úroveň nižší se moc nevyplácí, ve čtvrtém ročníku by na našem gymnáziu navíc B2 měla ovládat naprostá většina studentů.
FCE pak ověřuje úroveň B2, pokud ztratíte minimum bodů, můžete dosáhnout i na úroveň C1. Na C1 se pak primárně soustředí CAE certifikát, kde s výborným výsledkem získáte i C2. Zároveň je výhodou, že pokud splníte CAE zkoušku na nižší úroveň, stejně získáte certifikát o úrovni B2.
Struktura testu
Samotná zkouška, ať už FCE nebo CAE, je složena ze čtyř stejných částí. Tyhle tipy tedy můžou přijít vhod v obou případech. Důležité je také zmínit, že ač se to nezdá, test se nezaměřuje tolik na to, jak dobře umíte jednotlivé gramatické jevy, ale na to, jak umíte angličtinu používat.
Reading + Use of English
Za mě osobně asi nejtěžší část – i když jsem z ní paradoxně neměla nejhorší výsledek, takže se dá natrénovat všechno. Při mých prvních pokusech doma se mi tolik nedařilo, nerozuměla jsem všem slovíčkům a otázky se mi zdály matoucí. To je ale docela normální. Obzvlášť v CAE se očekává, že nebudete všemu rozumět, jde spíš o to umět odvodit, co slovo znamená z kontextu. Otázky jsou zase naschvál pokládány abstraktně – danou informaci v textu přímo napsanou často nenajdete, musíte se umět zamyslet nad tím „co chtěl autor asi naznačit“ a co z textu vyplývá.
Tohle čtení mezi řádky možná působí děsivě, ale ve výsledku se na něj nejde připravit jednodušeji než prostě číst. Sama jsem byla překvapená, jak rychle to nakonec šlo. Já se snažila přečíst alespoň článek denně, nejčastěji od zpravodaje The Guardian, kde je stejně jako v testech široká paleta různých více či méně odborných článků (plus se něco dozvíte ;)). Váš mozek si takhle víc zvykne na anglický mód a při zkoušce vám to půjde přirozeněji.
Tohle pomůže i při části Use of English, kde se testuje, jak zvládnete angličtinu používat ve větách, jestli znáte různé fráze a podobně. Tady nepomůže snad nic jiného, než se pohybovat v anglickém prostředí – takže internet a ono to pak do té hlavy leze samo. A kromě toho opět cvičit a cvičit. Takových cvičení na tuhle část je na webu dostupných plno.
Writing
V této části musíte napsat 2 slohy. Jeden je vždy esej, v druhém si můžete vybrat z několika zadání. Mezi těmi se pravidelně objevují tyto útvary: letter, proposal, report a review. Základem je tedy nastudovat si, co konkrétně má jaký styl obsahovat (třeba kdy se píšou nadpisy), jaká je osnova. Potom zabodujete fancy slovíčky a frázemi nebo pokročilou gramatikou (kondicionály). Proto je nejlepší si něco zkusit napsat doma a rozvrhnout si čas. Než začnete psát, vynahraďte si třeba 10 minut jen na promyšlení, co chcete napsat. Připravte osnovu a snažte si vybavit slovíčka k tématu, někam si je poznamenejte a použijte.
Nejlepší feedback je pak na semináři od učitele, anebo stránky přímo od Cambridge writeandimprove.com, kde je nespočet zadání. Po napsání slohu ho pak hned opraví počítač a ukáže, na čem je ještě třeba zapracovat.
Listening
Z poslechu jsou pravidelně výsledky dobré, protože většina z nás na něj pasivně cvičí už roky koukáním na seriály a videa v angličtině. Žádnou lepší taktiku k němu tak nemám.
Speaking
Jak se ukazuje, všechno výše zmíněné je jen o tréninku a pravidelnosti a u mluvení tomu není jinak. A jak se rozmluvit? Já zvolila všechny tři možné způsoby:
Zaprvé mluvit si sama pro sebe, i když je to nejdřív divný, ale postupem času se mi dařilo vyjadřovat se lépe a lovit vhodná slovíčka z paměti rychleji. Stejně jako u psaní je totiž fajn oslnit svojí slovní zásobou, oblíbeným gramatickým jevem nebo idiomem. Potom je super mluvit s někým, kdo se třeba na zkoušky připravuje taky, abyste si vyzkoušeli reagovat jeden na druhého a diskutovat. Tohle se totiž cení taky, když sem tam prohodíte „I agree“, nebo jen souhlasné hmm. Zatřetí si můžete domluvit konverzaci v angličtině v jazykovce, kde se vám dostane i zpětné vazby a tipů – například to, že byste měli při popisu obrázku hodně spekulovat. Jednoduše řečeno Rozmluv se (iykyk a já můžu jedině doporučit!).
Závěrem
…nezbývá než popřát hodně štěstí a dodat „Hlavně no stress!“
„Take it easy… but take it.“
– Bohuslav Sobotka