Sportovní den pořádaný školním parlamentem je určitě jednou z těch celodenních akcí, na něž se dvě třetiny školy těší, a tu zbylou pouze otravuje sedět a koukat, protože nemusí ani sport. Úterý devětadvacátého května 2021, který se konečně zdál úspěšnějším v situaci covidu-19, začalo zmatkem a shonem, řízeným chaosem, v němž se účastníci mísili s organizátory. Těm ráno muselo přijít vskutku hektické, protože bylo třeba označit šatny, přinést lavice, zařídit nástěnku a do toho ještě stíhat odpovídat na dotazy. A do toho všeho jsem dorazila já.

Protože všude panoval onen shon, na několik minut jsem se uklidila stranou, abych aspoň nepřekážela. Zatímco jsem sledovala, jak na horním hřišti probíhá věšení sítí pro volejbal a přehazovanou, z dolního fotbalového zazněla výzva k nástupu. To už se zde pohybovala většina soutěžících, kteří nyní zamířili za hlasem zesíleným mikrofonem a reproduktory. Shromáždění studenti zastupovali všechny třídy školy, od primy po třeťáky a septimy, přičemž mnoho z nich se přihlásilo do obou dostupných disciplín – fotbalu a přehazované přehazované pro nižší gympl či volejbalu pro ten vyšší. Úvodní slovo a přivítání si vzal na starost Aleš Matějka, následovaný zástupcem ředitele Rudolfem Salvetrem a předsedou školního parlamentu Ondřejem Nováčkem. Po ujasnění pravidel a umístění týmových her byl nástup ukončen, načež se někteří omylem oddělili od své třídy a několik minut ji bezúspěšně hledali, než na ni někde zcela náhodou narazili. Zatímco fotbal pro vyšší gympl se rozjel téměř ihned, jak se velké oplocené hřiště uvolnilo, volejbalu na polovině horního to trvalo o něco déle stejně jako přehazované na části zbylé. Vnitřní tělocvičnu dostal fotbal nižšího gymplu.

Nejdřív jsem si říkala, že nebude těžké sledovat vše, ale postupně mi došlo, že to není ta nejlepší cesta. A tak po zaznamenání prvních pár fotbalových zápasů, například mezi 3.A a Q-A, která si překvapivě vybojovala výhru, nebo mezi Sp-A a 3.B, jež obhájila svůj čtyřletý ročník oproti stejně starým soupeřům, došlo na pouhé pozorování. Vždyť by pak tohle stejně bylo jen o názvech tříd a upřímně, koho by to bavilo? Přesto jsem si řekla, že když už tu mám fotbal, mohla bych přidat i pár začátečních zápasů zbylých disciplín. V přehazované mezi K-B a T-A mladší žáci opět vyhráli nad vyšším týmem. Spolu s volejbalem, který zahájilo soupeření třeťáků, působila o poznání mírněji a méně dramatičtěji, jásot družstev se při vydařené střele ozýval víc než potlesk diváků. O celém prostranství se však dalo říct, že smích a vítězné výkřiky občas přehlušily šum hovoru i rány z úderů do míčů, ať už povedených nebo ne.

Průběžné výsledky se zaznamenávaly u stolu vedle bočního vchodu do šaten u tělocvičny, načež přecházely na tabuli s rozpisem mezitřídních zápasů. V krátkých přestávkách mezi fotbalovými utkáními si Aleš Matějka, který se ujal role občasného komentátora situace nebo oznamovatele soutěžících tříd, občas přizval jednoho z hráčů na pár otázek. Mezi ně například patřil Petr Sládek z 3.B.

Zatímco studenti se věnovali sportu v čase, kdy by se jindy učili, organizátoři obstarávali fotky jako památku pro budoucnost, třídili diplomy a vyvěšovali výsledky. Mezitím jsem některého stihla odchytit, aby mi něco objasnil. Poprvé dělat reportáž byl přece jen boj, který jsem pomalu prohrávala – stejně jako 3.B se Sx-A poslední fotbalový zápas před prvním semifinále. Během tohoto utkání se hrozba deště, která se už nějaký čas sbírala na nebi v podobě našedlých mraků a u země jako studený vítr nutící zalézt do mikiny, začala stupňovat a dělat starosti organizátorům, kteří se navíc ještě museli starat o rozdělování cen a fakt, že přehazovaná postupovala pomalu, takže dohrát ji mezi všemi by trvalo velmi dlouho. To se však vyřešilo pomocí zkrácení zápasů a vyhodnocení výsledků bez dlouhého finále, takže krize způsobená nečekanou délkou utkání se zahnala – stejně jako mraky, které lehce zbělaly a postoupily po nebi dál, aniž na zem poslaly déšť.

První načaté semifinále patřilo fotbalu, a to konkrétně Sx-A a 1.A. Na rozdělení tříd do zápasů použili organizátoři kresby vidlic, aby bylo rozvržení přehlednější.

Díky stále se zlepšujícímu počasí pokračoval nerušeně i volejbal, kde se zakrátko začalo semifinále a finále. Přehazovaná dohrála samostatné zápasy a zatímco se horní hřiště pomalu začínalo sklízet a nižší gympl se balil a odcházel, vyšší fotbal pokračoval v utkáních, až nakonec došlo na finále mezi Sp-A a 3.B. I velké hřiště tak opustili hráči a uvolnili ho pro závěrečný nástup a vyhlášení výsledků.

Kromě prvních tří míst se udělovaly ceny i nejlepším střelcům, potažmo hráčům. Vítězství si ve vyšším fotbale nakonec vybojovala 3.B, v závěsu se Sp-A a překvapivě Q-A. Titul nejlepší střelec si odnesl Tomáš Partyngl. Stejné přízvisko, jen za nižší gympl, získal i Dominik Fikrle. V tomto fotbale se na stupínku vítězů objevily obě tercie ve vedení s T-B a oddělené K-A. Ve volejbale a přehazované se narozdíl od fotbalu objevily nejlepší hráčky a to Karolína Lajpoldová za vyšší a Lucie Chalupová za nižší gympl. Stupínky volejbalu se vyznačily o něco pestřejším složením než nižší fotbal – za 2.A následovala Q-B v závěsu se Sp-B. Stejně tak v přehazované se ani jedna třída z již uvedených neopakovala – pohár si odnesl tým T-A, diplom za druhé místo získala K-B a na třetí si stoupli žáci z P-A.Celkově se dá říct, že se sportovní den podařil. Účast byla velká a navzdory krátké hrozbě od počasí proběhlo vše v pořádku díky snaze a včasným reakcím organizátorů.