Psychické zdraví je jedno z těch témat, která dřív byla tabu, ale s tím, jak jde doba dopředu se o něm pomalu začíná víc mluvit. Důvod proč je prostý – protože ho máme všichni. A taky jenom jedno.
Potíž je v tom, že když jsme zranění zevnitř (a teď myslím psychicky), nemusí to být vůbec vidět. Nepoznáme, co se odehrává v hlavách druhých, co se může skrývat za jejich úsměvy. Zároveň právě dospívání je tím věkem, kdy se psychické problémy mohou začít objevovat. Najednou si víc než kdy dřív uvědomujeme, že přebíráme určitou odpovědnost a jsou na nás kladena očekávání. Působí na nás prostředí, ve kterém dennodenně jsme, hlavně škola a domov a dnešní generaci ovlivňují i faktory jako sociální sítě nebo pandemie.
Proto jsme se rozhodli udělat menší průzkum a zjistit, jak na tom studenti doopravdy jsou. Hned jako první se ukázalo to, že se o menší průzkum jednat nebude, protože už během pár dní (ne-li hodin) jsme získali více než 250 odpovědí, čehož si moc vážíme. Tohle téma prostě rezonuje.
Škola
Není divu, že má škola nemalý podíl na psychickém zdraví většiny respondentů. Je to místo, kde trávíme spoustu času a často si ho kvůli povinnostem musíme vyhradit i doma. Volný čas pak ustupuje stranou a my se objevíme v začarovaném kruhu „ze školy do školy“, kdy zapomínáme, proč to vlastně všechno děláme a zapomínáme i na potřebu odpočívat, a to klidně i aktivně, mezi přáteli nebo na kroužku. Ideální podhoubí pro stres.
Nějakou work-life balance si můžeme zkusit nastavit sami, ale je tu ještě další důležitý faktor, který na nás ve škole působí. Můžete mít pocit, že ten už tak „lehce“ neovlivníte, jelikož se týká druhých – řeč je o vztazích. Ti stejní lidé vás budou každý den obklopovat 4, 6, ne-li 8 let, a tak je docela přirozené cítit se pod tlakem ať už jste na škole noví a nikoho neznáte, anebo jste naopak znali někoho až moc dobře a teď jste si cizí.
Pomoc
Pojďme si představit jednu paralelku mezi duševním a fyzickým zdravím. Když si zvrtnete kotník, budete potřebovat odbornou pomoc (a za to se nemusíte stydět). A stejně je to i s psychikou. Teda, můžete vsadit na kartu, že to zvládnete sami (asi jako si tělo samo poradí s odřeninou), ale když bude problém závažnější, chcete to vážně podstupovat?
Jestli cítíte, že to zvládnete, něco pro vás mám. Ve čtvrté otázce jsme se zeptali, jak se vypořádáváte se špatnou náladou, a protože se odpovědí sešlo víc než dost, mohl vzniknout samostatný článek věnovaný čistě léčení splínu, který již brzy najdete na našem blogu. (stay tuned)
Co když je ale situace mnohem horší?
Odpovědi na tuhle otázku jsou pro mě nejvíc alarmující. Naprostá většina dotázaných ví o někom s psychickými problémy. Pokud bych odpovídala já, zařadila bych se mezi ně. Hodně z nás už asi někdy dělalo vrbu svým kamarádům, když se necítili dobře a potřebovali se vypovídat. Jenže to podle mě není to samé, protože v tuhle chvíli už víte, že pomoc je nad vaše síly. Totiž, jedna možnost by tu byla. Vyhledat odborníka.
Jako první možnost se jeví kontaktovat psychologa. S tím bohužel může vyvstat pár problémů. Konzultace s psychologem jsou placené a kvůli nedostatečným kapacitám často nedostupné. Mladší 18 let navíc potřebují k návštěvě souhlas rodičů.
Právě tomu se můžeme částečně vyhnout přítomností školního psychologa. Zájem o ně v současné době roste, podle odpovědí v dotazníku i na klatovském gymnáziu. Tito odborníci se věnují jednotlivcům – komunikují s žáky, učiteli i rodiči, mohou ale sledovat i klima ve třídních kolektivech a předcházet problémům.
Na naší škole se můžete obrátit na výchovnou poradkyni PaedDr. Ladislavu Drnkovou nebo metodika prevence Mgr. Jiřího Moravu. Pokud preferujete někoho cizího, je vám otevřena Linka bezpečí stejně jako další organizace, na které jsme dostali kontakt první školní den. Foto vizitky přikládám níže.
Závěrem
V poslední otázce jsem se ptala, zda byste chtěli ještě něco dodat. Zaskočilo mě velké množství pozitivních reakcí s díky, že otevíráme důležité téma, kterých si moc vážíme. Naopak znepokojující byly osobní zkušenosti dotázaných se stresem ze školy, který může eskalovat až v sebepoškozování.
Proto je tohle teprve první z článků, které se budou věnovat problematice duševního zdraví. Z výsledku dotazníku je více než jasné, že bychom neměli podceňovat, co se děje nám nebo našim blízkým. Dávejte pozor na sebe, na ostatní a nechte si pomoct.